čistota hoření

[Petr]

hodně dotazů jsem měl vzhledem k čistotě hoření. Zvláště k možným rozdílům mezi výrobci střelného prachu.
Pravda je taková, že čistotu hoření si ovlivňujete sami volbou nikoliv značky prachu, ale volbou rychlosti hoření a jeho navážky. Čistota hoření odpovídá vyhoření prachové náplně. Dobrou pomocí ve volbě je například soft. QL.
Pokračování příště.
petr

[Banjoplayer]

Nemá smysl s Petrem polemizovat
Jestli a jak prach vyhoří,... mi opravdu pomáhá QL a náledně potvrdím v praxi. Jasné je tedy ovlivnění typem prachu-rychlost hoření, jeho navážkou, tíhou střely, materiálem střely (jiný odpor při výtahu z nábojnice klade měkké olovo a jinou plášťovaná střela), tuhostí stěn nábojnice, škrcením, trochu i teplotou při střelbě atd.... přesto bych se rád optal:

opravdu není rozdíl v čistotě hoření mezi třeba Lovexem S011 a Vectanem BA10, či BA91/2 ??? Osobně pro revolvery používám Vectany a někdy mám nutkání zkusit něco jiného z důvodu začouzení zbraně. Nechce se mi ale jen tak na zk měnit zaběhnuté a zase si to znovu "okénkovat" atd... jenom kuli trochu špíny na zbrani ( pochopitelně mluvme o předpolkadu, že podle QL by měl prach za daných podmínek teoreticky vyhořet na 100% cca v polovině hlavně) Předem děkuji za vaše zkušenosti.

[Dancek]

Nebudeme-li brát v úvahu černý prach (ten nebude hořet čistě asi nikdy), velmi zjednodušeně se dá říct, že dosáhneme-li potřebného tlaku na který byl prach navržený a v patřičně dlouhé hlavni mu dopřejeme dostatek času, vyhoří čistě snad každý prach.
Z mojí zkušenosti v 357 magnum nejčistěji hořely Vectany AS, A1 a A0. Jedná se o prachy původně určené do brokových nábojů, ale výborně se hodí i do nábojů do krátkých zbraní. Píšu o Vectanech, protože Lovexy do brokových nábojů jsou v blízkosti mého bydliště nedostupné, nemám s nimi žádné zkušenosti a nevím ani o existenci tabulek pro přebíjení nábojů do krátkých zbraní brokovými prachy Lovex.
U nás asi nejrozšířenější brokový náboj 12x70 má max. dovolený tlak pouze 740 barů, provozní je ještě menší a tyto prachy v něm hoří čistě, o to lépe vyhoří při vyšším tlaku běžných pistolových a revolverových nábojů.
Všechny tyto prachy jsou docela „nadýchané“, AS má hustotu 470 g/litr, A1 - 540 g/l a A0 - 550 g/l, jsou tedy velmi vhodné pro přebíjení velkoobjemových původně černoprachých nábojů třeba pro western, kde umožňují při rozumné navážce a tlaku dosáhnout slušné nabíjecí hustoty, dál do moderních nábojů s velkoobjemovými nábojnicemi hlavně pro terčové laborace, ale nejen pro ně a také do jiných běžně užívaných nábojů do krátkých zbraní.
Jako příklad připojím tabulku prachu Vectan AS a A1.

[Dancek]

Přidám ještě tabulku s prachem A0, která uvádí i tři puškové ráže.

[Petr]

to snad ne, jsem pro výměnu názorů a vždy, v případě, že je založena na faktech a ne názorech, je přínosem.
Dancek, díky za prima materiál. Jj, černý střelný prach má až cca 70 % nedopalu.
Bezdýmný, když se mu dají podmínky jak píše Dancek, vyhoří prakticky vše. Někdy to ale prostě nelze. Dobrým vodítkem pro hledání volby je QL. https://cs.strobl.cz/sw-quickload-quicktarget/,
ale bohužel to není zadarmo.
petr

[Banjoplayer]

Super.... :O)
trochu ale chodíme, zdá se mi, kolem 'horké kaše'... Co píše Dancek je super, jasně i to využití pachů pro brokové náboje … viz i naše diskuse o A1 v jiné části fora.

Pokud jsou podmínky a prach vyhoří... který hoří čistěji??? (třeba má čistější vstupní komponenty-suroviny, je lépe uvařený...)

Pokud tu padla slova o ČP... tak tady mám zkušeností myslím za posledních 20 let dost :O) a srovnávání zajetelení zbraní z českého, francouzského či švýcarského je přesně v uvedeném pořadí.

[Dancek]

Na takto položenou otázku se asi nedá jednoznačně odpovědět. Pro objektivní srovnání bys měl vytvořit stejné podmínky, musel bys tedy porovnávat dva nebo více prachů, které jsou navržené na stejný tlak a mají stejnou rychlost hoření, což se domnívám, že není možné. Nevím totiž o výrobci prachu, který by údaje o tlaku uváděl a rychlost hoření není také nijak přesná veličina, když se podíváš do tabulek, v rychlostech hoření bývají rozdíly. Jen jako příklad, jsou tabulky, ve kterých je rychlost hoření prachů AA No.5 a Ba-9 uváděna jako stejná, podle jiných je Ba-9 pomalejší.
Prach na který se ptáš by možná mohl být některý z rychle hořících prachů Vihtavuori, které někteří lidé považují za nejlepší evropské prachy, ale je to jen domněnka vzniklá na základě dobré pověsti těchto prachů (sám mám zkušenost jen s N-110, ten hořel v 357 mag. a navážce blízké maximu, střílený z karabiny velmi čistě). Co ale považuju také za velmi důležité je cena, nejsem ochotný zaplatit dvojnásobnou cenu za prach, který možná hoří o něco čistěji a možná ani ne, když stejného efektu nebo jen nepatrně horšího mohu dosáhnout za polovinu ceny prachů VV nebo některých jiných dovážených prachů.

[Dalas]

Nejvíce podporuje čistotu hoření tlak, při kterém probíhá. Vysoká tlaková špička (Pmax) ještě nezaručuje kvalitní vyhoření prachu, ten by měl působit po celou dobu hoření zrn. V praxi mám tento problém u .38 Spec. v dvoupalci s laborací Acc. No.2 a střelou 188gr Lee RF. V0 kolem 220 m/s.Prostě ten tlak spadne dříve, než všechna zrna dohoří. Naopak u nábojnic po tormentační náplni (mám .300 Win.Mag.) jsou nábojnice uvnitř krásně čisté, ale zase lůžka jsou už trochu volnější.

[Petr]

Dalasi, při vší úctě ve 2 palci .38 speciál, což je původně černoprachý a tím i nízkotlaký náboj to prostě nemá šanci. A také to od 2 palce nikdo nečeká.
petr

[Dalas]

Petře, asi jsme se nepochopili. Já rozhodně u 2" nebazíruji na čistém hoření a ani mne nenapadne takovou laboraci hledat, jen jsem chtěl uvést příklad, kdy pokles tlaku, způsobený opuštěním ústí střelou, má za důsledek radikální změnu hoření ještě nespálených zrn prachu. Ta stejná laborace u .357 Mag. (ještě větší počáteční spalovací prostor v nábojnici .357) v 6" vyhoří naprosto čistě. Jinými slovy, své tvrzení jsem podpořil praktickými příklady.