Akademie přebíjení STROBL.CZ

Připravujeme test střel ARES. Protože je nabídka střel ARES rozsáhlá je spolupráce velice vítaná.
V případě, že zde budete chtít uvést své zkušenosti jste vítání. Udržte kvalitu informace.
Respektive uveďte vždy zdroje a podrobnosti informace.
například :
revolver SW 568, 357 mag. střela ARES ....., navážka .... terč ( foto vítáno ) vzdálenost a podobně..
informace typu " stojí za starou belu " či jsou " supr " nemají vypovídající hodnotu a budou mazány.
děkuji za spolupráci a pochopení
petr

začal bych asi ofiko informacemi ze stránek Ares

10 typů střel v ráži 38/357
12 typů v ráži 9mm Luger
10 typů v ráži .45 ACP
celkem 32 střel

postupně jak se povede, uvedu,
laborace, zbraň, nástřel, Vo atd..
petr

jeden obrázek k testu
40 ran, 8 typů nábojů strely ARES 38/357

5 x 357 mag WC plast
5 x 357 mag WC olovo
5 x 357 mag SWC plast
5 x 357 mag SWC olovo
5 x 38 ogival plast
5 x 38 ogival olovo
5 x 38 WC plast
5 x 38 WC olovo

nástřel na 25m, revolver SW 586, 4 palec, použita stolice Pistolero https://cs.strobl.cz/strelecka-a-nastre ... pistolero/ mířeno na spodní okraj kružnice 10sitky,
jedna položka byla z ruky ( 5 ran )
trošku se střed zásahu pohyboval, ale méně než jsem čekal
petr

Střelami Ares přebíjím hlavně 357 magnum, v minimální míře i 38 special. Měřil jsem rychlosti olověných střel Ares mazaných do drážky, některé z nich byly doplněné o GC, nyní už nevyráběných LFN s tenkým poměděním a střel s povlakem EPRX, střílel jsem ze 4“ revolveru a z 20“ LA karabiny.
Přikládám tabulky naměřených rychlostí střel při použití několika typů prachu a protože je nemám rozdělené podle typů střel, dávám je do vlákna „Úvodem ke střelám Ares“.

Několik poznámek:
Z revolveru bylo měřeno každými náboji po šesti a z LA karabiny po pěti ranách, uvedené rychlosti jsou průměrné, zaokrouhlené na celá čísla.
Výrobce hradel uvádí provozní teplotu od 0°C do asi 38°C. Některá měření jsem provedl při nižší teplotě, nejsem si tedy jistý do jaké míry teplota samotných hradel i nábojů před výstřelem ovlivnila přesnost a výsledek měření.
Ačkoli maximální navážka prachu Vectan SP-2 je podle firemních tabulek pro střelu 158 grs H&N SWC (v jiných tabulkách je uváděna střela Sierra JHC 158 grs) uvedena 13,1 grs, už při 13 grs a poněkud větší OAL vykazovaly nábojnice známky vysokého tlaku, šly těžce z válce i kalibrovat a roztáhla se lůžka zápalek, u některých natolik, že nové zápalky z nich samovolně vypadávaly - v tabulkách jsou tyto dvě laborace označeny červeně. Až na stránkách firmy LHS-Germany (původní tabulky s prachy Vectan už tam bohužel nejsou), tj. až po provedeném měření, jsem se dočetl, že při této laboraci nemá být střela zaškrcena, což znamená, že tento výkonný náboj není celkem k ničemu. V revolveru budou vlivem zpětného rázu vylézat nezaškrcené střely z nábojnic a blokovat válec, v trubkovém zásobníku LA karabiny mohou naopak při zpětném rázu a tlaku zásobníkové pružiny sednout až na prach a značně tak zvýšit tlak. Použitelné mohou snad být v jednoranových nebo i ve víceranových zbraních, budou-li nabíjeny po jednom náboji do komory. Podobnou zkušenost s vysokým tlakem měl i ing. Helebrant, dokonce s ještě nižší navážkou 12,6 grs a střelou S&B 158 grs FMJ, psal o tom v SR 4/2008, článek měl název „357 magnum ještě jednou dokola“.
Na některých olověných střelách mám nalisovány home made gaschecky, vyrábím si je z hliníkových plechovek od nápojů. Pouze vysvětluju, aby se lidi nedivili, jak se mi podařilo nalisovat originální GC vyrobený ze silnějšího materiálu na střely Ares, které nemají zúženou záď.
Upozorňuji na malé puškové zápalky, jsou vylisovány ze silnějšího plechu a některé revolvery je neodpalují spolehlivě.
Důrazně upozorňuji, že v některých případech jsem použil dosti staré tabulky, ve kterých byly uvedeny vyšší navážky prachu než jsou v současných tabulkách. Doporučuji, aby se případní zájemci o tyto laborace drželi současných tabulek a odmítám jakoukoli odpovědnost za případnou škodu nebo úraz, způsobený nábojem sestaveným podle mých tabulek.

Ještě přidám rychlosti střel s prachy Vectan, střílených z LA karabiny. Tabulku jsem musel hodně zmenšit, snad zůstane čitelná.

Na obrázcích je roztržená nábojnice 357 Magnum od firmy Magtech, kterou jsem roztrhl při poslední fázi přebíjení - při žehlení. Jedná se o jednu z nábojnic, které vykazovaly známky vysokého tlaku, tyto laborace jsou ve výše uvedených tabulkách označeny červeně.
Při předešlém přebití byla plněna 13 grs prachu SP-2 a poměděnou LFN střelou 158 grs, podle měření rychlostí střel tedy výkonná laborace, nicméně podle tabulek výrobce prachu Nobel Sport by měla dosahovat tlaku pouze 2 450 Barů. Nábojnice byly touto výkonnou navážkou přebity pouze jednou, celkem byly přebity 3x (první dvě laborace nebyly nijak moc výkonné), při čtvrtém přebíjení se roztrhla. Už při vytahování z válce (u karabiny jsem větší odpor nepostřehl) a kalibrování bylo jasné, že je nábojnice roztažená více než je obvyklé. Když jsem ji pak po nasypání prachu a usazení střely žehlil, šla do žehlicí matrice zase o něco málo tíž a z ní pak pouze kousek, dál už nešla vůbec. Při snaze vytáhnout náboj z žehlicí matrice jsem nábojnici roztrhl a moc jsem se divil, jak snadno to šlo. Původně jsem se domníval, že nábojnice se kousla přes větší průměr poměděné olověné střely od ARESe, ale tato střela i některé další, které jsem namátkově měřil, měly průměr 9,08 mm a žádná nebyla erteploidní. Poniklované nábojnice od Magtechu v ráži 357 Magnum jsou sice podstatně měkčí než nábojnice jiných výrobců, přesto jsem přesvědčený, že k roztržení došlo vlivem poškození nábojnice vysokým tlakem, třeba už jen proto, že jinou nábojnici než tu která prošla touto „tormentací“, jsem nikdy neroztrhl a nezaznamenal jsem ani náznak „natahování“ nábojnice, ačkoli jsem jich přebil docela dost.
Zbývající nábojnice, ve kterých byly použity navážky 13 grs SP-2 jsem vyhodil, rozebírání žehličky abych z ní dostal část nábojnice se střelou, její opětovné nastavování a čištění lisu od vysypaného prachu nepatří k mým oblíbeným činnostem.

Manuál Nobel Sport uvádí jako maximální navážku SP2 13.1 gr pro střelu H&N SWC. Tato střela je typu "holow base". Počáteční spalovací prostor je tedy větší než když stejně hluboko usadíš "flat base". To může být příčina nadměrného tlaku. Ale aby jsi v tom nezůstal sám, s prachem SP2 a střelou 358-158-RF Lee jsem "experimentoval" v roce 2003 (našel jsem záznam ) Dával jsem pod ní 11,11 gr SP2 (autodisk 0,76). Měření nemám, ale mám u laborace poznámku "vyšší tlak, střela se maže". Stříleno z Ruger GP 100. Sp2 je pro .357 hodně výkonný prach.

V těchto tabulkách je uvedena střela Sierra JHC, která nemá dutinu v zádi a max. navážka je rovněž 13,1 grs SP-2. V této tabulce je ale navíc uvedeno „Sertissage Aucun“, tzn. „škrcení žádné“, neboli neškrtit.
Dutina kuželovitého tvaru v zádi střely H&N SWC 158 grs má podle QL hloubku 0,51 mm a větší průměr 8 mm, tzn., že zvětšením OAL na 40,9 mm jsem dosáhl větší objem spalovacího prostoru, než by vyšel se střelou H&N při OAL 40,4 mm. Žabožrouti ale pro jistotu OAL neuvádějí.

Podle údajů z QL V.3.8 upřesním svůj předešlý příspěvek. Firma H&N vyrábí střely SWC 158 grs ve třech provedeních:
F – kalibrovaná a mazaná střela bez dutiny v zádi, délka 18,01 mm
KB – střela potažená plastem bez dutiny v zádi, délka 17,5 mm
HS – střela potažená mědí, dutina v zádi o objemu 10 mm3, délka 18,29 mm
Ačkoli v délkách střel je značný rozdíl, Nobel Sport se neobtěžuje ani při použití velmi výkonného prachu s uvedením o kterou střelu v tabulkách jde, ani s velikostí OAL.
Střela Ares LFNCu bez dutiny v zádi má délku 16,7 mm, tzn., že i kdyby můj náboj měl OAL jenom 40,39 mm, měl by jeho spalovací prostor větší objem než náboj s kteroukoli střelou H&N SWC 158 grs, přitom OAL mého náboje byla o 0,5 mm větší.
Pro zajímavost, kratší než střely H&N SWC 158 grs je i střela Sierra 158 grs JHC, ta má délku 16,92 mm.

Přitom i v nejnovějších tabulkách Nobel Sportu z roku 2018 je uvedena stejná zhovadilost, max. navážka 13,1 grs SP-2 pod 158 grs SWC, tentokrát dokonce bez uvedení výrobce střely, provedení, jakoby všechny SWC byly stejné. Žabožrouti na to asi už házejí bobek, možná se věnují novějším prachům BA-6 ½, BA-7 ½ a BA-9 ½.
SP-2 ani SP-3 v QL V.3.9, kde se asi poprvé objevily pistolové Vectany, nejsou.